Já měla svůj svět, okolo plno hvězd, ale i tak byl pustý, smutný a bez života. A pak se najednou rozednilo. Vyšlo slunce, pro mě jsi to byl ty. Všechno dostalo jinou barvu. Všechno začalo žít. Pak zase zašlo a já vím, že už nevyjde, ale mít alespoň ty hvězdy nad hlavou. Hvězdy, co nenaplní život světlem tak jako slunce, ale i tak je krásné je kolem sebe mít. A já chtěla, aby jsi byl jedna z těch hvězd. Mých hvězd. Ty jsi však uhasl.

Poslal(a): Analyse, 18.4.2009