Citáty, Motta, Přísloví, Výroky, Myšlenky
Levý sloupek - navigace
Motta » o Času, Věku, Stáří, Mládí
Nalezeno 129 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Každý příběh jednou končí, ale v životě je každý konec novým začátkem!
Nenosím hodinky, protože vždy vím, že je teď a teď je tehdy, kdy bych to měla udělat.
Nikdy neříkej nikdy, protože "nikdy" nikdy není!
Život je moc krátký na to, aby si ho proseděl doma. A proto neváhej a užívej si každou jeho vteřinu naplno.
Život je divná věc, když si myslíte, že je vše dokonalé, příčka ideálu se zhroutí a vy si nejste jisti ani datumem.
Proč se píšou deníky? Abychom si mohli připomenout, že jsme taky byli mladí a blbí.
Když mi bylo pět let, narodila se mé tetě dcera, když jsem ji držela v náručí a ty dvě malé oči se na mě podívaly viděla jsem v nich nějakou jiskru, něco, co je jedinečné, a něco pro dospělé tak neznámé. Za dva roky se jí narodila další holčička a vždy když se na mně podívala tak jsem ty jiskřičky viděla. Můj bratranec je tam měl taky. A když se do jejich očí dívám teď, tak tam jsou jen malé záblesky této "jiskry", ale pořád tam jsou. Když se dívám do očí dospělích, tak ta jiskra tam není, ani jediný záblsek. A čím víc stárnou, tím víc jim v očích ty jisry mizí. Dospívají a jejich svobodná mysl si začíná uvědomovat, že už nejsou děti, přestávají žít ve své fantazii a začínají žít život druhých. A já teď vím co to bylo za jiskru. Byla to jiskra života, života dětí, které vážně dokázaly život žít s každým dnem, příjímaly vše, co se událo, ale vždy byly nad tím, byly nezúčastněné, když se o něčem mluvilo. Jich se to prostě netýkalo. Žily ve svém vlastním světě. Teď už dospívají a chodí do školy a do školky a ten život z jejich očí mizí a stejně jako všem dospělým i jim život "vyhasne". I přes to všechno, když si povídám se svou 20ti letou sestřenicí a není tam žádný jiný dospělý, tak i ona sní a ten život se v jejich očí vždy objeví.
Tak vím, že vlastně všichni pořád sníme, ale tím, že jsme čím dál starší, tak to přestáváme dávat najevo a sníme jen, když víme, že jiní to pochopí.
Uvádáli květina - pomůže voda.
Uvádáli srdce - stačí ho pohladit.
Ale najde se někdo, kdo se toho ujme? Někdo, kdo nebude líný otočit kohoutkem a zalít květinu na které vyraší poupata a udělá mu radost. Někdo, kdo se nebude bát poznat osamělé srdce a dá mu novou naději? Vždyť, kolik květin již uvadlo a kolik srdci uvadlých zemřelo?
Jednou jsi a budeš navěky, pouze to v určitém momentu přestaneš vnímat.
Nevím, co bude za vteřinu, nevím co bude minutu,…ale vím co bylo a už nebude. Nebude, protože to nedopustím.
Poslal(a) Dagmar Ptáčková | 10.11.2008 | hodnocení 10% (EMAIL 1 x)
I nefungující hodiny ukazují čas dvaktrát denně přesně.
Jsme mladí a blázniví, ve světě, kde slušní lidé vyrábějí atomové bomby...
Že čas mi nebyl tím, čím je, já jsem teď jemu tím, čím nejsem.
Nikdy nevíš, co nám zítřek přinese… Proto se nikdy nevzdávej, mohl bys tak přijít o něco krásného…
Nevzpomínej na minulost. Co bylo, bylo. Stejně to nikdy nevrátíš. Neupínej se příliš na budoucnost. Co se má stát, stane se. My to stejně nezměníme. Proto žij přítomností!
Pravý sloupek
Spodek
|
|
Stránka generována 30.7.2010 01:46 U nás jste dnes prohlídl(a) 43 stránek. |