zbabělost

zbabělost

zbabělost

Jdu ulicí, tmou, jdu a poslouchám ticho, je tak nahlas, jsem tak sama... jdu stále dál a je mi zima, vidím postávat pár lidí, všichni jsou spoutaní láskou, proč láska nenasadí mi taky ta zlatá pouta? Proč nespoutá mě jako to ticho v téhle tmě? Polykám chladný vzduch a to hořké ticho... chci pryč, chci utéct někam ode všeho, od všech lidí, od všechné bolesti, pryč z tohoto zajetí... možná je zbabělé utéct, jenže síla mě dávno opustila a já už nemůžu dál bojovat...
Poslal(a): Janny, 9.9.2006

Spodek

Stránka generována 14.5.2024 11:49:17.