Nerozumím jejich úvahám. Nechápu ten jejich svět. Ráno přijdou do práce v šest, já tradičně v sedum. Oni na mě koukají, proč jdu tak pozdě, kdybych tady byla o hodinu dřív jak oni, udělala bych mnohem více práce. Domů jsou schopni odejít až po půlnoci, to já raděj zdrhám ve čtyři. Pořád se tak divně koukaj, jako by nerozuměli mé řeči. Zdají se mi flegmatičtí, opoždění, zpomalení. Znají jenom svoji práci a nemají žádné zájmy. Já raději místo práce, reju kytky na zahrádce(vtip). Raději si skočím trsnout, s kamarády na pivko... Promiňte, že to tu píšu, jen mi tohle nedá spát, já být mimo jako oni, hodím si to nadvakrát (pro jistotu)!!!

Poslal(a): Ráďa, 5.10.2006