Tak se zas jednou rozhlédám kolem... Řekla mi to liška - až budu odcházet, ať se naposledy podívám na místa, která znám. Pak prý pochopím, že i kdybych v životě poznal spousty podobných míst, vždycky pro mne bude jen jedno jediné, které doopravdy znám. Vy, všechna místa světa, nejste pro mne ničím. Nikdo si vás neochočil a vy jste si neochočila mne. Jste krásná, ale jste prázdná. Není možné pro vás umřít. O mém místě by si obyčejný chodec myslel, že se vám podobá. Ale ono jediné je důležitější než vy všechny, protože právě jeho jsem zaléval svým já, protože jeho jsem chránil, protože právě jeho jsem poslouchal jak naříká nebo... někdy jen mlčí. Protože je to mé "místo". A Ty k tomu "místu" patříš a vždycky budeš - jsi má Růže, můj Snílek. Nikam neodcházím a kdyby, chtěl bych Tě vzít s sebou... jen se rozhlédám...

Poslal(a): Sir..., 27.2.2007