Řekl jsi mi "Miluji tě", dal mi růži a klíč k tvému srdci.Ten jsem ale ztratila a zklamala tě když jsi mě nejvíc potřeboval.
Teď ta dvě slova říkáš jiné, ale ta tě ignoruje tak jako ty mě. A já tě potřebuju, cožpak to nevidíš?
Sedím tu sama v řečisti slz a beznaděje, krvácím... bez lásky, bez přátel, bez chuti k životu, protože ten bez tebe nemá smysl...
Za zradu ládky odsouzena k samotě...

Poslal(a): Margisek, 20.10.2007