Ahoj, asi se divíš, že ti píšu sem. Je to tak, že jsi mi jen napsala sms, že prý jsem ti nic neudělal a nechceš, abych ti volal. A já nevím, jak ti mám napsat, snad si přečteš todle, nechci, abys mi na to cokoliv říkala z povinosti, je to moje prosba o to, aby se mnou mluvila, zároveň pokud budeš chtít tak i rozloučení a je to i nahlas řeknutí ode mě, co k tobě cítím.

Nikdy jsem ti to neřekl, ale asi jsi vytušila, že jsem tě nikdy nepřestal mít rád. Od té chvíle, co jsi to skončila, tak jsem měl jiné dívky, to nepopírám, jestli ty jiné muže, to nechci znát, je to zvláštní, ale dala jsi mi sílu rovně stát, nechci ti lhát a slibuji, že nebudu. Vím málo slibů jsem plnil, tenhle ano. Jedna věc je jistá - změnil jsem se a ne pro to, že by se to snad mělo, ale pro to že jsem chtěl. Toužím po tom mít tě teď u sebe a držet tě za ruku, hladit po vlasech a koukat se do tvých nádherných očí. To co k tobě cítím jde rovnou ze srdce a to jsem dlouho schválně zatvrzoval aby mi nikdy nikdo nemohl zasadit tu nejbolestivější ránu a stalo se, že dnes sedím a píšu tenhle pro někoho divnej dopis:), ale ty už jsi pochopila, že takhle mi jde líp se vyjádřit. Stále tě vidím nádhernou jako prvně. Když vzpomínám na tebe tak mi semi rozbuší srdce. Tvuj úsměv a smích mi rozzáří den jako polární záře oblohu, tvůj dotyk je jak pohlazení od andělských křídel, tvé polibky jsou sladší než doušky vody z pramene věčnýho mládí, když se na mě podíváš těma svýma nebesky dodrýma očima, tak mám pocit, že se snad i zem zachvěla, když se na mně podíváš tím svým neviným pohledem, tak tě chci celou, celičkou obejmout mým srdcem ...

Vím, že to co jsem tu napsal, nic nezmění. Chci abys věděla, co k tobě cítím teď. Mám tě rád a mít budu.
Tak to je vše, co jsem ti chtěl takhle říct A teď už jen, sbohem, žij dobře.

Poslal(a): Láďa, 9.11.2007