Můj život není nijak zajímavý, skládá se ale z docela dosti věcí, když opominu jídlo a pití. Rodina, přátelé, hudba, mažoretky, tance, škola, známí, to vše kdybych neměla, nebyla bych ničím. Jen člověk bez duše.Myslím si že je dobré nemyslet jen sám na sebe. Nesnažím se ubližovat ostatním, to rači ublížím sobě, nesnažím se lhát ostatním, to rači budu lhát sobě, nesnažím se nadávat ostatním, to rači budu nadávat sobě. Vadí mi jak se k sobě lidé chovají. Jak můžou být tak bezcitní. Ten kdo si myslí, že na světě jsou jen pěkné věci, je buď ve snu, nebo nevidí realitu. Zabíjení, války, týrání, utrpení, hlad, žízeň, nemoci atd. mě to dost vadí a chci něco proti tomu dělat...ale co? Něco snad musí jít, ale nikdo na to ještě nepřišel. Proč je to tak těžké?! Proč nikdo nemůže pochopit, co tím způsobuje, když zabíji nevinné. Kdyby někdo zabil nevinného z jeho rodiny, byl by největší chudáček, tak proč to dělá ostatním? To jsou lidé už tak bezohlední? Proč je to tak těžké pochopit? proč lidé umírají na nemoce?! Proč to tak musí být?! Ale kdyby toho nebylo, nebyl by to život, nebyl by to svět kolem nás, svět který je plný tědlech hnusných věcí.

Poslal(a): martasekk14, 12.11.2007