Sedíte. Jen tak sedíte na lavičce uprostřed parku plného dětí a přemýšlíte, cože se to vlastně stalo. Byla to pravda? Opravdu jste se rozkřičel na své známé, že jste si ani nevšiml, že nejste v právu? Nebo jste byl v právu, a všichni ostatní si toho nevšimli?
Je to těžké pohádat se s někým blízkým. Protože najednou jste si dál, než kdybyste odjel na severní pól. Na severním pólu aspoň máte jistotu, že na vás někdo myslí v dobrém, ale takhle?
Copak to musí být vždycky tak složité?
Vždycky se musíte vrátit a nějak to vyřešit. Ale jaký je ten správný způsob řešení každého problému? Dá se to naučit?
Bohužel nedá..i kdybyste studovali 50 let, tak se v té citlivé chvíli zachováte podle své povahy.
Je vám to líto, ale musíte se jít omluvit. Lepší by bylo, kdyby vám někdo vysvětlil, proč jsou v právu oni a ne vy. Ale toho se dnes už nedočkáte.
Proto hodně štěstí při usmíření!!

Poslal(a): Míša, 14.11.2004