Mám jesště kousek času než půjdu s kamarádem na hřbitov.Na hrob, kde je pochovaná osůbka, která mu dala život...je to kruté, ale je to tak.Já si říkám jak strašně trpím, ale vím, že jsou lidé, kteří trpí daleko víc.Zdraví mám docela dobré a co víc mi může chybět?láskoou jsem byla zklamaná, ale přece kvůli němu nepřijdu o svou hrdost o svůj smích o srdce a o duši.Na světě je plno krásných věci, jen musíme najít sílu rozhlédnout se.Vím, že neopětovaná láska hodně bolí, znám to, ale taky vím, že jde ta bolest ztlumit.Trpíme jenom proto, že si dáváme neustále naději ikdyž jde na první pohled poznat, že naděje už neexistuje.Jesli chcete zapomenout na bolest, tak musíte zničit všechny nadějě.Jakmile budete vědět, že naděje není, tak v sobě najdete i sílu žít znovu.Mluvím z vlastní zkušenosti a VÍM , že to jde, ale musíte sami chtít.A když si říkáte, že to nejde tak věřte v to, že to jde ještě třikrát.Je težké říkat si, že on za to nestojí a není člověka který by Vám to vysvětlil, protože pro Vás ikdyž Vám moc ublížil tak za to stále stojí...když Vás nechce, tak si Vás nezaslouží.Zkuste dělat věci, které Vás baví a zaměstnejte mysl natolik, že budete přemýšlet nad něčím jiným, krásnám:)Pokud pořád přemýšlíte nad bolestí, tak si na to Váš mozek zvykne natolik, že se z toho bude těžko dostávat.Smějte se ikdyž není na koho, radujte se ikdyž zrovna není proč...život je krásný a je jen na Vás samotných jestli se budete smát nebo budete zalezlý doma se svým smutkem.Jednou budete litovat toho, že jste si neužívali a nebudete chápat jak kvůli někomu jste trpěli, když jsou daleko lepší okamžiky.Vyhrabat se ze zklamání bývá težké a zdá se nemožné, ale ja vím, že to jde.Jen se musíte odhodlat a donutit se.Láska je nemocná, ale není nevyléčitelná:)

Poslal(a): ne.stastna, 30.11.2008