..musím tě nechat jít..už kvůli sobě

..musím tě nechat jít..už kvůli sobě

..musím tě nechat jít..už kvůli sobě

..četla jsem to miliónkrát, slyšela nesčetněkrát, nechápavě kroutila hlavou kdykoli se nějaká slečinka zamilovala do ženáče a stavěla si vzdušné zámky, že bude šťastný jen s ní..smála se tomu pod vousem a nakonec dopadla stejně..když jsem si začala s mým milým, tak jsem měla po dlouhém šíleném rozchodu, byla jsem tělo bez duše a hrála si s myšlenkou na sebevraždu..milión scénařů, ale všechny končily stejně..netrápit se..pak jsi přišel ty...byla to firemní akce a já se chtěla jen pobavit, myslela jsem, že mi nic nehrozí..jsi přece ženatý, máš dítě, které nade vše miluješ!!..byly to 2 dny plné smíchu, hašteření, milování..které měly skončit rozloučením na parkovišti a každý měl žít svým životem..tehdy jsi mi daroval plyšovýho psa s obrovskýma smutnýma očima..měl být konec..měl..ale ráno mi přišla sms..a pak každé ráno..víc jak rok..jezdil jsi za mnou téměř každé ráno, občas i večer, slyšeli jsme se nesčetněkrát denně a já se zamilovala..pomaloučku..ale hluboce..i když jsem si říkala, že to musí skončit..ale ve chvíli, kdy jsi se mi podíval do očí a řekl jsi: "neboj se mě milovat!" jsem podlehla a od té doby se trápila..věděla jsem, že musíš domů..ale ty nádherné sms, vzkazy..ještě teď je nalézám po pokoji..ty plány, co jsme měli..byt jsme hledali, dítě plánovali, vždyť i k doktorovi jsi se mnou šel, jen abys měl jistotu, že budu v pořádku..já tě tak milovala..měsíce bežely, ale samozřejmě se nic nedělo..dokonce mi volala tvoje žena!!..tolikrát jsem se s tebou chtěla rozejít, kvůli tvého syna a taky proto, že jsi se pořád vymlouvala, ale ty jsi mě vždycky dokázal umluvit..já chtěla věřit, že je tvoje láska čistá...bože, jak já byla hloupá..skončilo to stejně jak začalo..na školení..milovali jsme se a za pár hodin byl konec..pak už jen odmítání, pláč..nechápu to..co se stalo? řekl jsi mi, že nedokážeš od syna odejít?! a to to trvalo víc jak rok? překopal jsi mi celý život, věřila ti, chtěla tvoje dítě..choval jsi se chladně..byla jsem jen útěk od všedních starostí, rozptýlení..ale že jsi zabil vše, v co jsem věřila..že tě pořád miluju, i přes to svinstvo..láska vydrží téměř vše..ale já ji ubiju, už kvůli sobě..už žádné vymyšlení plánu, jak tě slyšet, kde potkat..chci tě nenávidět, ale čím víc si to přeji, tím víc to nejde..dala jsem ti na výběr a ty jsi si vybral..ale ne mě!! teď máš zcela jistě jiné milenky a ze mě chceš kamarádku!!!kamarádku!!!jak můžeš být tak krutý?!..říkal jsi mi do očí: "nikdy tě nikdo nebude milovat, tak jako já tebe, nikdy, slyšíš, lásko?!"..nejraději bych nebyla..je to už několik měsíců a já to nedokážu překonat..včera jsem s tebou naposledy mluvila a už vím, že všechno byla jen lež..nikdy jsi mě nemiloval..miluješ jen sebe a jednou možná pochopíš, jak jsi ublížil a nejen mně a zůstaneš sám..já už takhle milovat nechci, zničila bych se..mám tě v srdci navždy a bude to trvat..ale už ti nedovolím se mnou manipulovat..naposledy říkám miluju tě, je to z celého mého zlomeného srdce, ale tobě..to už neřeknu!!!
Poslal(a): Crazy20, 4.9.2009

Spodek

Stránka generována 27.4.2024 00:36:13.