..sedím sama v pokoji mezi čtyřmi prázdnými studenými zdmi a všechno na mě padá, vkrádají se mi do mysli vzpomínky na někoho, kdo už dávno není mým ''mužem''..mou láskou, mým přítelem..muži nejspíš skutečně umí uzavřit jednu kapitolu ve svém životě a jít dál,aniž by se zpětně ohlíželi na spoušť, co za sebou zanechali, ale ženy pořád listují a vrací se na stránky, ve kterých byly šťastné..já nelistuji,já stojím nehybně na poslední stránce a nedokáži tu knihu úplně uzavřít..v posledních dnech jsem zažila mnoho zklamání,bolesti, hořkosti..ale přesto necítím nenávist..není to zvrácené?necítím prostě nic..rozešli jsme se ,,dávno,, ale minulost se opět vkradla do mého života..lidé jsou někdy zlí,zákeřní a rádi drásají staré rány..byla bych raději dál žila s pocitem, že jsi mě MILOVAL..teď mám pocit, že všechno byla hra, zoufalý pokus o únik ze stereotypu, že jsem byla jen hračka kdykoli jsi měl chuť si hrát..já v Tobě viděla svůj svět..vím, že jsi mi vlastně nechtěl ublížit, jen sis bránil ten svůj ..buď moc šťastný, já ti odpouštím, ale neřeknu ti to..protože tys mi nikdy pravdu říct nechtěl..chtěl si mě mít stále nablízku jako tu ,,kamarádku,, co je tady vždycky pro Tebe, poradí, vyslechce, pohladí..tak to za Tebe udělala ta druhá..ta, které teď šeptáš LÁSKO..ta, která chtěla mít jistotu, že už ti nezavolám, nenapíšu..ta, se kterou čekáš dítě..to, které si chtěl ještě před několika měsící se mnou..a povedlo se jí to..vím všechno a..už nemůžu..pořád Tě mám v srdíčku, i když už nemám právo a vlastně bych tě měla za to všechno nenávidět..ale neumím to..prostě jen budu neviditelná..jsem možná hloupá, ale moc jsem milovala..a nemůžu tě nenávidět jen proto, že ty necítíš to samé, ale už se sebou nenechám orat..vybral sis..musím se naučit, že Tvůj úsměv patří jiné..a to miminko..:( ach..buď šťastný..

Poslal(a): Crazy20, 21.1.2010