Nechci ANI NAPSAT to JMENO
ani nechci vyslovit to jmeno
ani nechci myslet na to jmeno..
kdyz te vidim ikdyz mam chut spise lzu z ka pouštět usměv se na me tveri objeví..
i kdyz proti tomu bojuji tak se stejne musim usmivat nechapu to proč? když si mi ublížil..
strašně bolelo kdyz si o "ní" mluvil a tvrdil ze "nic" a pak zjistit že si to jen netvrdil ale že to byla pravda že se se trapila kuli nečemu co nebylo ale potom když už si nebyl "muj" videt te s jinou jak ji líbaš jak sni travíš čas jak o ni básníš.. to bolelo ještě víc ale když ti ona udělala to co ty mě..
.. měla sem zvlaštní pocit takovej škodolibej pocit asi byl sobeckej ale po ty dlouhy dobe jeden stech lepších.. ale zase si mi ho musel zkazit asi nebyl nejlepší napad jít si vylít srdce ke mě.. veřmi ze se na tebe snazim zapomenout kazdej vecer kdyz usinam ale je to tezky kdyz te skoro kazdej den vidim kdyz ty chces byt "kamarad" jako by si nic neudelal jako by se nic nestalo jakoby si nikdy nic necitil...tak proč na tebe pořad myslim a pritom mam husi kuzi proc kdyz o tobe s nekym mluvil se cervenam ? PROČ ?!

Poslal(a): Týna.., 23.10.2010