Bolest...

Bolest...

Bolest...

Sedím v autobuse a dívám se z okna ven.Okolo nás se míhá spousta aut..světélek v noční krajině.Jsou to jako životy
těch druhých.Utrpení a radost,kterou sebou nesou a nás to mnohdy nezajímá pokud se nejedná o naše blízké...
Někteří jsou šŤastní a žíjí šťastně až do smrti.Mají běžné problémy života ale umí bojovat a berou život takový,jaký je.
Jsou ale lidém,kteří bojovat neumí.Život jim dal velkou ránu a neumí vstát.Někdo není tak silný tak proč ti druzí
předpokládají že to zvládnou?...Protože bolest,kterou sebou nesou je jen jejich.Úsměv rozdávají ostatním a v hloubi duše
umírají..Život je krutý..Proč je tolik nespravedlnost a lhostejnosti k druhým? Protože o tom nemluví nebo protože to
nechcem slyšet? Proč si lidé ubližují....
Kolik lidí z těch tisíce světélek nemá chuť bojovat se svým osudem?
asi hodně...i Já za oknem autobusu
Poslal(a): kittie.b, 7.12.2010

Spodek

Stránka generována 19.11.2017 18:52:50.