Slzy v očích mám, ptám se kde je naděje, to co mě dřív bavilo, teď mě vůbec nebere.
Všude samá lež, zavírám před ní okna, tak už zase běž, mého srdce ses dotkla.
Láska? To je jen falešný cit, nevidíme ji, ani nevíme jak se pozná, je to naše paradoxní naděje žití. Říká se, že při takovém cítění vám létají motýli v břiše. Chápete to? Jak vám mohou létat motýli v břiše? Vždyť tam nemají z čeho žít, ani by se nenadechli, a už by byli mrtví. Občas přemýšlím i nad tím k čemu mi to je. Narodit se, zažít pár dobrých a pár špatných zkušeností života, a opět jít do černé díry, ve které jsem byla před tím než vůbec tohle začalo. Nebo snad budeme mít posmrelný život? Jestli ano, čím budu? Tolik otázek, na které nikdy nedostanu odpověď. Celý život vlastně bloudíme do neznáma, nevíme co bude zítra a jsme rádi, že si pamatujeme včerejšek, na který stejně dříve nebo později zapomeneme. Kolik sekund mi zbývá na to, abych mohla udělat něco osudového? Jedna, dvě, nebo snad více. Možná tohle dopíšu a lidi mi začnou již zítra házet květiny na kus mramoru. Peklo, nebe? Proč se o tom tolik mluví? Vždyť nikdo nikdy v pekle ani v nebi nebyl. A proč by mělo zrovna peklo být to špatné? Vždyť tam se schováme před těmi všemi blesky, deštěm, monzunovými větry i větrnými a vodními víry, bude nám tam teplo, a nebudeme si mít na co stěžovat. A co nebe? Odtamtud přece jde to, před čím se den co den jakýmkoli způsobem schováváme, ať už se ochraňujeme deštníkem, slunečníkem, vlezeme domu, vezmeme si brýle.. Vždyť na tom není nic krásného, tak se nad tím zamyslete... Také nevím proč odsuzovat druhý podle toho jak vypadají, mohou snad za to? Někdo má velký nos, jiný malý, a neni to snad jedno? Každý jsme nějaký, tak se nesmějme lidem, kteří se nemalují, a nosí obyčejné oblečení. Vždyť z těch bychom si měli brát největší příklad, nestydí se za sebe, a dávají světu najevo, že jim záleží na vnitřní kráse, tedy toho mají více v hlavě. Tak mějme se rádi, i přes nějaké ty překážky a nezodpovězené dotazy, zkusme přežít svět, a zkusme ho udělat lepším. Nová generace nemusí být jako my, mohou být lepšími, ale jen s naší pomocí.

Poslal(a): Babuska, 12.7.2011