Jsi...

Jsi...

Jsi...

Jsi můj vztek, smích i pláč,
jsi mé štěstí, smůla i duševní rváč.

Jsi mé slyz, kutálející se po němé tváři,
jsi mé rty, které vždy jak slunce rozzáříš.

Jsi mé ruce, které touží tě obejmout,
jsi mé oči, jež zmírají touhou spatřit tě byť jen jednou.

Jsi má duše, která neví, co si počít,
jsi můj dech, bez kterého nelze žít.

Jsi mé všechno, jsi mé nic,
jsi můj život, ne-li víc....
Jsi...
Poslal(a): mikela.refo, 23.8.2011

Spodek

Stránka generována 5.5.2024 02:42:36.