Už od dob středověku se lidé řídili tím co jim kdo řekl, a byli jako tupé stádo ovcí. Našel se však mezi nimi někdo kdo vybočil z řady a měl vlastní názor, který ho většinou stál život. Například Galileo Galilei, postavil se všem, kteří zarputile věřili v to, že se slunce otáčí kolem země. Vystoupil z řady všech těch tupých ovcí a bez bázně všem řekl, že se slunce otáčí kolem země.
V dnešním světě jsou ale raději všichni stádem ovcí, jdoucí tam kam chtějí druzí. Dělají co se jim řekne a i když si všichni stěžují, žádný odvážlivec nevystoupí a nehlásá své názory a nestojí si za nimi. Brblat pod vousy si umí každý, kdy ale konečně někdo sebere odvahu a půjde promluvit? Kdo bude tím osamělým vlkem našeho lidu? Copak sebou necháme vláčet? Budeme jako tupé stádo které se nechá jako v Krysařovi vést až na útes? Každý má ale strach, že se ho nějak dotkne to ,že vysloví svůj názor nahlas. Možná ale, že pokud by vystoupil jeden, nebáli by se ostatní také říci svůj názor. Možná by ale byli jen vystrašeni následky z toho, co učinil jeden,a jen slepě by přihlíželi a neřekli by ani slovo. Copak jsme ale takto bázliví? To že je někdo nahoře a někdo dole neznamená, že musíme jen otupěle poslouchat a nemoci říci svůj názor a jít si za ním.
Pokud chceme lepší život musíme proto něco udělat. Být pohodlný přeci nejde. Kdo je pohodlný, musí se přeci smířit s tím, že to co chtějí ostatní musí chtít také a tím se stává onou ovcí ve stádu. Není ale přeci jenom lepší najít si vlastní cíl a prosazovat vlastní myšlenky?
Vlk přeci nemusí být rovnou samotář. Představme si pod pojmem vlk spíše člověka, který se postaví za to čemu věří a nehledí na to jak moc ustrašení jsou ostatní. Takových lidí mohou být tisíce, každý s vlastním názorem, každý bojující za to čemu věří.
Občas je ale přeci jenom lepší se přiřadit na malou chvilku mezi stádo ovcí. Nenechme se ale strhnout na dlouho. I známí lidé, kteří se zasloužili o významné věci šli chvíli s davem. Oni se však dokázali v čas oddělit a jít vlastní cestou.
Proto nemysleme pouze kolektivně, názor a myšlenky jednotlivce jsou přeci stejně důležité jako jeho život. Každý názor má přeci váhu zlata, je totiž jedinečný a žádný člověk na světě nemá úplně ten samý.

Poslal(a): Nikola, 3.3.2012