Nevím komu poděkovat,
zda-li těm nahoře, kteří mi Tě seslali...

Nemáš nejmenší tušení, jak moc jsi mi pomohl...
(a to Tě znám tak krátce)

..........z té šedi..........

která mne tolik let obklopovala. (Začít zase věřit lidem).

Díky Tobě jsem vstala.
Díky Tobě se umím smát.

Přestala jsem se bát...(lidí).

Stačí mi Tvůj úsměv,
stačí mi Tvé oči,
které ke mně mluví…i když mlčíš.

Někdy nejsou slova potřeba.
Někdy stačí cítit,
víš o čem mluvím!!

Chci Ti poděkovat za to kým jsi.
Zůstaň takový jaky jsi a nenech si vzít to, co v sobě máš.

Časem poznáš o čem mluvím...
a já jen doufám, že Ti to budu moci vrátit.

Jen prosím, respektuj moje hranice, víc nemohu Ti dát. (Otevřenou naruc, pochopení pro Tebe mam, snad Ti to není malo.

PS: Ferrari, vím, že se teď usmíváš :-)

Poslal(a): Gaia, 27.8.2019