Pořád myslí na to, kde se stala chyba. Možná to bylo v den, kdy si její nevlastní sestra přivedla domů poprvé svého nového přítele, nebo to možná bylo tehdy, když překročila práh jeho domu. Každopádně se ta chyba někde stala a ona si ji teď tolik vyčítá. Možná, že kdyby tehdy udělala něco jinak, je jedno co, prostě něco... Možná by se ted nemusela cítit tak špinavá, možná by se jí teď při pohledu na muže nedělalo zle. Nemusela by teď asi před celým světem předstírat, jak moc je štastná, nemusela by se smát, když něco uvnitř řve a naříká.
Kdyby se jen tenkrát nestalo to, co už nejde vrátit. Asi by teď nebyla tak zmatená. Nechce už nikdy cítit mužské dotyky, ale přesto potřebuje silné rameno,přesto se potřebuje cítit chráněná právě mužem. Stvořením, které jí tolik ublížilo.
Už ale ví, jak dál, ví, kde se ta chyba stala, bylo to v den, kdy její matka porodila dceru a také ví, jak to všechno skončí, existuje jen jediná věc, která ji zbaví pocitu viny...

Poslal(a): K.kedr, 15.8.2005