Podzimní smutnění

Podzimní smutnění

Podzimní smutnění

Chladný podzime….

Chladný podzime, chci být rozkvetlou jabloní.
Nemožné vím.
Podzime, studí mě tvé polibky.
Snášíš mi je do koruny hustou mlhou.
Jak říci Ti dost.
Jak zvrátit osud, jež s Tebou přichází.
Hejno černých vran… nemilosrdných ptáků, klová do mé tváře.
Bolest už ani necítím. Krvácím a umírám.
V zapomnění pro lidstvo, v zapomnění pro tebe.
Můj podzime, budu i já.
Slova jsou jako rychle hořící papír.
Doutnají, pálí, zraňují i těší zároveň.
Popel v prachu, v který se obrátím i já.
Ach podzime….
Poslal(a): D.hejda, 3.12.2005

Spodek

Stránka generována 29.4.2024 15:05:26.