Potkal jsem smrt na ulici. Byla to nádherná žena! Něco jako K.Z.Jones s velkýma prsama a v překrásných šatech.
Usmála se na mě a zašeptala:
"Nebraň se, tam na druhé straně... je líp. Uvidíš.." podala mně svou ruku.
"Nechci..." řekl jsem polohlasem a odvrátil svůj pohled na druhou stranu." ... nechci to odnést za toho idiota, co to do mně napálil z vedlejší silnice. Mám rodinu, práci, cíle .. ještě ne!"
"O tom nerozhodješ ani Ty , ani já ... pojď. Ukážu Ti věčnost, víš ona je velmi příjemná a krásná.."
"Ne! Nechci! Slyšíš?!..." zařval jsem jak nejvíc to šlo a pak spatřil jinou postavu vedle Ní. Byl to velmi ošklivý muž, který se sadisticky, šíleně smál jakoby moje schůzka se Smrtí byla trapná fraška.
Smrt se smutně otočile k němu a zklamaně řekla:
"Půjdeš raději s Ním?" její pohrdání a opovržení bylo téměř hmatatelné.

On si vzal slovo za mne.

"Ano, půjde se mnou. Lidé jsou také často takoví zvláštní podivíni. To bys už vědět měla.." a jeho šílený smích se nesl celým vesmírem.

Poslal(a): CHYREN, 15.3.2006