Projít se krásou tajemnou Modrých světů, kde slunce veliké v blankytném oparu vychází i zapadá za ostrými hroty hor modravých, za vzdálený obzor se táhnoucí. Ty skály ostré jsou, jak vzpomínka na dobu ztracenou i vzdálenou. Přání velké nesplnitelné mám, ve stínu hor ostrých a vysokých najít touhy skryté v květu vonícím. Proto ve snu kráčíme touto krajinou, kde tichý šum vánku minulosti i budoucnosti zní v modravém údolí. Poznávat sny i touhy skryté u úpatí hor modravých. Až najdeš křehkou krásu květů ledových a dáš mi přivonět, poznáme to dávné tajemství Modrých světů. Já na oplátku přinesu plnou náruč těchto květů ledových, rozprostřu je ve stínu hor modravých, pro vzpomínky touhy i lásky světů ztracených a tajemných.

Poslal(a): Iwua, 28.3.2006