slova...

slova...

slova...

Znám spoustu lží a denně je slyším stále znova. Znám spoustu čistých pravd, ale všechno jsou to jen slova. Znám stovky přání řečených do větru, co tiše sklouzly z lidských rtů. Znám lidskou zradu, i planý sliby. Tenkrát tak vážný..Bez pochyby.... Tak vážný... I já jsem uvěřila. V lásku, o níž jsem dávno snila. Zbyly však, jak každý tuší, jen šrámy na holčicí duši. Bezpočet rán jsem pak sama vstávala a vzpomínky ze dnů slepovala. Bezpočet nocí stála jsem na nohou, pro bledou kometu letící oblohou. Bezpočet těch slov jsem řekla snad a desetkrát, stokrát, tisíckrát jsem slyšela větu "Mám tě rád" .... Jak sladce umí lidé lhát.
Poslal(a): Eliie, 29.6.2006

Spodek

Stránka generována 1.5.2024 22:57:54.