·Žil: 1877-1931
·Význam: Básník, prozaik, dramatik a publicista
·Popis: Po studiích práv se věnoval literární, novinářské a politické činnosti, zastával protirakouské stanovisko, za světové války byl v odboji, za což byl vězněn, po vytvoření republiky měl konzervativní názory.
Básnicky vyšel ze symbolismu, zdůrazňoval gesto individuální vzpoury, ironický a satirický pohled na skutečnost. Je autorem sbírek (A porta inferi, Síla života, Satiry a sarkasmy, Buřiči, Pohádky z naší vesnice, Válečná tetralogie, Devátá vlna), epických skladeb (Milá sedmi loupežníků, Giuseppe Moro, Zápas Jiřího Macků). V próze tíhl ke kronikářskému románu (Konec Hackenschmidův, Prosinec, Prsty Habakukovy), psal povídky (Stud, Hučí jez a jiné prózy, Zlý vítr, Můj přítel Čehona) a novely (Krysař). Rozsáhlé bylo i jeho dílo dramatické (Epizoda, Posel, Zmoudření dona Quijota, Ondřej a drak, Revoluční trilogie).