Autoři citátů » Matka Tereza

Autoři citátů » Matka Tereza

Matka Tereza

»Přehled citátů

·Žil: 1910-1997

·Význam: nejznámější misionářka dvacátého století, zakladatelka řeholního řádu Misionářky milosrdenství

·Popis: 1910, 27. srpna: Narodila se ve Skopje, v albánské oblasti Kosovo, která o několik let později přechází do rukou Jugoslávie. Narodila se v katolické, šťastné a bohaté rodině Nicoly Bojaxhiu - schopného obchodníka a doktora farmacie. Při křtu dostala jméno Agnese. Doma jí ale říkali „Gonxha“, to znamená „Poupátko“. Měla o dva roky staršího bratra Lazara a v roce 1913 se narodila její mladší sestra Agata.

1919, červen: ve 46-ti letech umírá její otec. Byl poradcem starosty a pracoval v hnutí za připojení Skopje k Albánii. Zdá se, že byl zabit jugoslávskou policií.

1922: Agnese vyslechla ve farním kostele několik kázání jezuitských misionářů, kteří pracovali v Indii, a poprvé zatoužila zasvětit svůj život Bohu a stát se misionářkou. Ale podle svých slov se nechtěla stát řeholnicí a na volání k zasvěcenému životu neodpověděla.

1928, 25. září: V irském Dublinu vstupuje k sestrám Naší Paní Loretánské. Po dvou měsících odjíždí do Indie, kde vyučuje na vyšší škole.

1929: zahajuje noviciát v Darjeelingu - městečku na svazích Himalájí. Obléká hábit a přijímá jméno Tereza z úcty ke svaté Terezii od Dítěte Ježíše.

1931, 24. leden: Skládá časné sliby a odjíždí do High School vedené loretánskými sestrami v Kalkatě.

1934, 24. květen: Skládá věčné sliby a stává se ředitelkou bengálské části High School.

1946, 24. květen: Při cestě vlakem na duchovní cvičení ji zasahuje bída chudých. Cítí povolání zcela se věnovat službě chudým a opustit kongregaci Naší Paní Loretánské. Poté se snaží tuto svou touhu realizovat, ale setkává se s nepřátelstvím a nedůvěřivostí. Trpí tím a onemocní. Ale kalkatský arcibiskup F. Perier tuší, že právě tato řeholnice má uskutečnit velký plán Prozřetelnosti a rozhodne se jí pomáhat.

1948, 2. únor: Arcibiskup po dlouhém zvažování a zkoumání píše papeži Piu XII. a žádá ho o povolení pro Matku Terezu, aby mohla odejít a začít nový řeholní život mimo klášter.

1948, 2. duben: Papež dává svolení.

1948, 16. srpen: Matka Tereza odkládá hábit a odchází z kláštera. Absolvuje ošetřovatelský kurz.

1948, 25.12. Den Narození Páně si volí za oficiální začátek své mise ve službě chudým.

1949, 19. březen: Přijímá svou první spolupracovnici.

1950, leden: Matka Tereza má asi 10 spolusester. Píše pravidla kongregace, kterou by chtěla založit. Arcibiskup její plán zkoumá a posílá do Říma.

1950, 7. říjen: Po dlouhém zkoumání přichází odpověď z Vatikánu schvalující novou kongregaci sester Matky Terezy. Budou se jmenovat „Misionářky lásky“.

1952-1956: Zakládá několik důležitých projektů: Nirmal Hriday - Dům umírajících, Sishu Bhavan - Dům dětí, Shantinagar - vesnici malomocných.

1963, 25. březen: Kalkatský arcibiskup schvaluje mužskou větev: "Bratry misionáře lásky".

1965, 26. červenec: Matka Tereza zakládá ve Venezuele v Cocorote první dům mimo území Indie. V Dalších letech otevírá domy v Římě, na Srí Lance, v Tanzánii, Austrálii (Borke, Melbourne), v Jordánsku, v Londýně, v USA, v Irsku

od 1971: Přijímá řadu ocenění.

1979, 17. říjen: Přijímá v Oslo Nobelovu cenu míru.

1984, podzim: Matka Tereza poprvé navštěvuje (komunistické) Československo.

1988, únor: navštěvuje Moskvu

1990, březen: po opakovaných srdečních záchvatech předkládá demisi na generální představenou kongregace.

1990: druhá návštěva Československa

1992: třetí návštěva Československa, kdy její sestry zakládají útulek v Bratislavě.

1992: řád má cca 3500 sester po celém světě (ve 445 domech v 95 zemích)

1997, 7. července: Navštěvuje papeže, vrací se do Kalkaty, kde 5. září umírá.
V Indii byl vyhlášen státní smutek. Vlajky byly spuštěny na půl žerdi. Tělo zesnulé bylo vystaveno v kalkatském kostele sv. Tomáše, kam se přišly rozloučit statisíce lidí. 13. září pak byla pohřbena. Její tělo - zabalené do státní vlajky - bylo vynešeno na dělovou lafetu, která před padesáti lety převážela tělo Mahátmy Ghándhího. Pohřebního úřadu se zúčastnilo ticíce hostí.
2003, 19. říjen: "beatifikace" - "blahořečení".


Spodek

Stránka generována 14.11.2024 05:44:49.