Proč nevážila jsem si toho, co jsem s tebou měla? Ty jsi byl přesně to, co jsem vždycky chtěla, bylo nám spolu krásně, byli jsme skvělý pár, ale já jsem to asi nechápala. Láska je krásný dar. Brala jsem to jako samožřejmou věc. Važ si vždycky toho, co opravdu máš, aby to bylo ještě hezčí, o to se snaž. Dvě slova, miluji tě, to je jenom fráze, která z tvých úst přivádí mě do extáze, ale jsou to jenom slova jenom pár písmen, v duchu si přeji, aby nebyl to jen sen, těchto pár slov musíš dokázat srdcem, když tohle vypustíš z úst. Můžeš být jen dobrým hercem. Tahle slova, to je víc, než vše, občas je se to mezi mozkem a srdcem pře, ale poslouchej jen srdcem. To ukáže ti cestu k tomu nejhezčímu místu. To když máš někoho rád, tak je to přece všude. Hlavně, že tam tvoje láska vždycky s tebou bude a když tam ji nechtějí ztratit, tak by se k tobě nikdy nemusela vrátit. Budeš pak litovat třeba každý den, že si nechal odejít ten nejhezčí sen, láska je sen, který nekončí s ránem, láska je období, kdy nejsi srdci pánem, máš srdce půl a úplně to stačí, všechny tvoje starosti přivádí mě k pláči, máš mého srdce půl a jsem za to ráda, asi jsem se měla o tebe víc prát. Vždycky, když něco končí, něco nového začne, třeba i malá bezmoc něco krásného načne. Já tobě stejně pořád nevěřím. Vzpomenu si na polibek a na tvé teplé rty. Budu doufat a snažit se zapomenout to, že byl jsi to nejlepší a snažit se opomenout slova miluji tě.

Poslal(a): silvuška benešová, 6.2.2009