Tak už mi konečně promiň, jak moc nebo jak málo jsem Tě milovala, že jsem Ti nedala všechno, co jsem Ti mohla a snad i měla dát. Promiň mi slzy, co pro Tebe pláču, promiň, že zapomenout nechci a nedokážu. Promiň mi všechna tahle zbytečná slova, dobře vím, že už mi nic na světě nevrátí Tvou lásku. A tak mi jen, prosím Tě, promiň, že neumím nevzpomínat.

Poslal(a): Nelly258, 6.10.2010