Je den a na obzoru vidím vrcholky stromů. Je k večeru a z vrcholků se staly černé stíny. Je noc, a tak vidím hovno. Je ráno a je to stejný jako včera. Každý ráno vstávám a čekám, že se to změní... že třeba... nevstanu.

Poslal(a): Jan Simon, 5.5.2005