Byla jsi pro mě víc než jsem si byl ochoten příznat, teď už to vím a přiznávám se. Je pozdě. Jsem sám a ty jsi šťastná, tak jako jsi chtěla být se mnou a já to nepochopil. Teď Tě hladí,líbá a šeptá krásná slůvka, které jsem měl šeptat já, někdo jiný. Byla jsi pro mě růží, kterou jsem tak dlouho přehlížel, až mi uvadla. Teď tu sedím sám, před sebou mám Tvou tvář, cítím Tvou vůni, slyším Tvůj hlas i tlukot Tvého srdce a Ty tu nejsi a už nikdy nebudeš a já cítím zoufalství, beznaděj a samotu. Víš, lásko, opouštíš mě, ale já nelituji, jsem šťastný, šťastný za to, že se to vůbec stalo a já Ti děkuji, děkuji za ty čtyři překrásné léta, léta která v mém srdci zůstanou po celý život.

Poslal(a): gibli, 28.6.2005