Stojíš na prahu dospělosti a za zády máš malý, krásný dětský svět. A najednou je ti těžko jej opustit. Pomalu odcházíš krůček za krůčkem, v očích tajně skrýváš slzy a pořád, pořád se ještě ohlížíš. Máš bránu dětství ještě za zády a víš, že už se nikdy nevrátíš.

Poslal(a): Jakira, 8.11.2006