Když jsme se viděli poprvé, skoro jsme se spolu nebavili… Ale potom, když jsme si začali psát a začali se přátelit, poznala jsem, že jsi výjimečný, a že si s Tebou rozumím jako s žádným předtím. Tolik smíchu a porozumění… Byla jsem šťastná za takového kamaráda… Moje představy však nekončily u přátelství, avšak přiznat to jsem se bála i sama sobě, natož říci to Tobě… S každou další schůzkou mi ta myšlenka vrtala v hlavě. Jak tohle skončí?! Skončilo to…naše přátelství… Tak ať je ta naše láska stejně krásná jako její počátek, to milé škádlení a letmé dotyky…

Poslal(a): madlenka, 19.9.2006