Jdu ulicí, tmou... nevnímám nic, jsem spoutaná tichem a samotou, chci pryč! Roztáhnout křídla a vzletět do nebes, být volná jako pták... proč jen není to tak jednoduché? Já chci pryč, volám, křičím, nikdo mě neslyší! Blížím se k tobě, ty vyhýbáš se mému pohledu... stisknu tvou dlaň a koukám ti do očí, ty zapálíš si cigaretu! "Miluju tě!" povídám... ty nic... mlčíš, usmíváš se a nedíváš se na mě,děláš jakobych byla vzduch, vždyť bez vzduchu se sakra nedá žít!! Chci ti něco říct, ale sama neslyším své slova... procházíš kolem mě, cítím tvou vůni, ale ty nic, jdeš a mlčíš! Kleknu na kolena a slzám se neubráním... všichni někam spěchají, nikdo už na mě nekouká, jakobych tu nebyla, jakobych tu teď neklečela a neplakala! Prochází kolem mě tisíce lidí, ale nikdo se nezastaví, pohledem nezavadí... křičím, volám o pomoc... nic! Pak dojde mi to... jsem již mrtvá, mé srdce ti zemřelo v dlaních! Miluju tě!

Poslal(a): Janny, 7.10.2006