Pocit štěstí?
Pocit štěstí?
Lásko, podívej na tu krásu - listí šustí nám tiše pod nohama, slunce září z posledních sil, ty nádherné barvy jsou všude kolem nás a vítr pohrává si s listy, které se snáší k zemi. My kráčíme vedle sebe, ruku v ruce a jsme šťastní! Vrátil ses a já začala znovu žít. Jsme na zemi nebo v ráji? Jak dlouho bude mi tak krásně? Miluju tě, vždyť ty to víš... uchopíš mou tvář do svých dlaní a něžně mě políbíš... miluju tvé polibky, miluju tvou tvář... neopouštěj mě, prosím! Jsme zase spolu, už jsem tomu nevěřila. Jdeme stále dál, nevím kam, ale cítím se šťastná... Je možné abych byla šťastná? Po půl roce? Snad ano, snad mi nelžeš! Vítr je stále silnější, prudce naráží do mé tváře a hraje si s mými vlasy! Ty zrychluješ krok, ale já stále pevně svírám tvou dlaň... ty pouštíš mě a odcházíš, chci jít za tebou, ale nemůžu, nemám sílu...Jsem zmatená, vidím tvá záda a slyším tvé poslední kroky... Vím, co bude následovat, tenhle pocit moc dobře znám. NEEE!!! křičím do tmy, propadám se hluboko a nemůžu nic dělat... stěny mého pokoje? Má postel a slzy na tváři? Byl to jen sen... Miluju tě!
Poslal(a): Janny, 24.10.2006