Ráno mě probouzíš, ale večer odcházíš za jinou. Proč mě necháváš celou tu dlouhou noc přemýšlet jestli se mi vrátíš a nebo jestli u ní zůstaneš. Jsi pro mě jako slunce, které mi dává světlo, teplo a radost do života. Jakmile slunce zajde, ovládne mě únava a smutek. Pak už jen se zase těším na další tvůj dotek. Myslím že budu mít v noci rozsvícenou lampičku, která mi mi dá to samé, co ty, ale jednu vlastnost nemá... nedokáže mě vést.

Poslal(a): :), 17.1.2007