Všichni budou vidět, že se směju, ale jenom ty budeš cítit, že má srdce pláče. Chceš to ale? Jsi vůbec skutečný? Relativně snad, ale já necítím tvou vůni, nýbrž chuť samoty. Jediné, co mě drží při životě, je lehkost bytí, ale i ta je těžší a těžší. Já chci být silná, ale na světě je tolik krásy, co pohltila moje srdce... Tak jak taje sníh, mizí i vidina "nás", už ne jen mě, tebe a spousty citu. Ale já mam strach, že to bude opravdový. Jen když poznáš opravdový štěstí, můžeš být opravdu neštastná. Můj svět je možná bezpečnější než tvoje objetí, ale já už nechci utíkat. Miluju tě, miluju naší hru bez začatku a konce.. Není nic zakázáno.

Poslal(a): dívka z tvých snů, 26.3.2007