Potkala jsem malého chlapečka a ten se mě zeptal, co je to láska. Věděla jsem, co to je, ale nedokázala jsem to popsat. Hledala jsem správné výrazy až jsem mu nakonec řekla : ,,Láska, to je…když je ti chvíli zima, chvíli horko, točí se s tebou svět a myslíš jen na hlouposti..“ Chlapeček byl spokojený, protože věděl, co je to láska. Za pár dní onemocněl. Přišel znovu ke mně a povídal mi, že poznal lásku. Když byl nemocný, bylo mu chvíli horko, chvíli zima, točil se s ním svět a myslel na hlouposti. Zasmála jsem se. Začal brečet a říkal, co udělal špatně. Zamyslela jsem se…a přišla jsem na to. Já mu zapomněla říct nejdůležitější věc…na lásku musí být dva…

Poslal(a): Bugiiiii, 26.4.2007