Chybí mi někdo, kdo by mě dokázal obejmout při těžkých situacích a nechci, aby to byla jenom kamarádka nebo moji přátelé. Chybí mi někdo, koho bych mohla líbat bez zábran a ne toho kluka, kterého znám chvilku a nic k němu necítím. . Chybí mi někdo, s kým bych mohla prožít všechny ty romantické večery a nemyslím tím lidi, kterých si vážím trochu jinak, než jsme brala tebe. Chybím mi někdo, jako si byl TY. Nemohla bych objímat někoho chladného, který by ke mě nic necítil. Nemohla bych líbat bez lásky, protože bych necítila to, co jsem cítila s tebou. Nemohla bych být celý večer s někým, s kým bych se nudila, jenom tobě bych dovolila lehnout si vedle mě. Nemohla bych být s nikým jiným, než s tebou, protože tebe miluju. Z LÁSKY mých rodičů jsme byla zrozena a jsem ochotná z LÁSKY k tobě i zemřít. Nejsem posedlá tebou, ale jsme posedlá láskou. vidím mou postel, vzpomenu si, jak si tady seděl a volal na mě tvým medovým hlasem to tvoje "lásko". Vidím nebe s hvězdami a vzpomenu si na to, jak jsme leželi v létě na trávě a počítali hvězdy. Vidím líbající se pár a zase si vzpomenu na to, jak si mi dal první polibek a já měla srdce až v krku. Vidím romantický film a zase si vzpomenu na tebe, jak si mi poprvé řekl :miluji tě. A v té době jsme si už uvědomila, že nejsem ta malá holčička, která neví, co znamená vztah, natož tak láska.Jdu kolem tvého domu a vzpomínám, jak jsme u vas blbli a já jsme poprvé poznala tvé rodiče. Cítím tvou vůni a znovu si uvědomím, že s tebou jsme zažila ty nejkrásnější chvíle. Nikdy nebudu litovat ničeho, co jsem s tebou prožila, až na jednu věc. A tou je ta, že jsem tě opustila. Nejde to vrátit. Asi to tak mělo být. Třeba si nebyl ten pravý, nevím. Moje rodina tě milovala, já jsem tě milovala, tys miloval mě . Tak kde se stala ta chyba? Ta chyba byla ve mě. Vím to, teď už na 100%, že jsem tě tehdy doopravdy milovala a čím dál tím víc to stoupá. Zase čekám, až tvé auto zastaví u mého domu, ty z něho vylezeš a řekneš mi, že ses vrátil-teď už napořád. Věř, že bych byla ta nejšťastnější. Vím, že jsi ze mě byl taky hodněkrát hodně zklamaný, jak v našem vztahu, tak potom, co jsme si dali pauzu. Ale věř, že já jsem zklamaná ještě víc. Neměls mi dávat ty naděje, ve které jsem pořád doufala. Ale pominuli. Stalo se. Život jde dál. Musím žít a bojovat. Vyhrabat se z te hluboké propasti, které se říká zklamání v lásce. Láska není krutá, ale láska je veliký boj. Kdo prohraje těžko se zase staví na nohy. Kdo vyhraje ten potom těžko snáší další prohru. Vím to, zažila jsem to. Jenže taky ten, kdo prohraje je často připravený na nejhorší. Já věřím, že teď jsem se už konečně postavila a budu stát ještě dlouho. Snad se mi už nepodlomí kolena. Musím věřit. Tobě přeji to samé, chci, abys byl šťastný. A ty to víš.

Poslal(a): duckie, 7.5.2007