Dlouho jsem nad Tím přemýšlel. Ptal jsem se stále dokola a hledal odpověď. Teď už ji znám. Musí tomu tak být, abych druhým nezpůsoboval bolest. To je totiž to, co dělám, čím jsem a co nemohu změnit. Ženy jsou jako růže a mé dlaně jsou příliš hrubé na to, aby se jich mohly dotýkat. Proto všechny ty růže budu obdivovat z dálky tak, jak to umím, abych jim nemohl neubližovat...

Proto zůstanu sám.

Poslal(a): Sir..., 27.5.2007