Bylo to jednoduchý, viď? Počkat, až se do tebe zamiluju, prožít se mnou pár hezkých dní, jet se mnou na dovolenou, kterou jsem samozřejmě platila já, dostat nový telefon, také ode mě, říci mi pár hezkých slov... A nyní napsat jeden krátký email, že jsi pryč a nemám tě hledat...
Ale to, že jsem zoufalá, smutná, zklamaná, to už tě nezajímá... Co jsem mohla čekat, když jsi bratr toho, pro kterého jsem plakala před půl rokem...
Ty jsi byl ten, který mě z toho vytáh, a teď jsi mě opět ponořil do toho bláta.
Děkuji...

Poslal(a): W-E-N-D-Y, 10.7.2007