,,Tak už dost řečí a jdeme na věc. Jedna... dva.... tři.... čtyři... neboj stojím za tebou ještě ti maličko pomůžu ale pak už musíš sám. Fajn skvělý a je konec. A zejtra zase přesně v 6 ráno. Nechám ti klíče, abys mě zase neotravoval a hlavně mi je neztrať.'' Skoro popadám dech a z čela si utírám pramínky potu, které mi stékají do očí. Beru si klíč a odcházím do sprchy. Už se nemůžu dočkat, až se trochu ochladím pouštím vodu a beru si sprcháč. Tělo mi přitom pulzuje jako dobře rozjetá závodní mašina. Tak a teď na sebe hodím věci a bágl přes rameno a jdu po chodníku domů. Chvíli se dívám jen tak do země a dělám že nad něčím přemýšlím. Pak odlepím svůj zrak od země a dívám se na lidi které potkávám. Jejich obličeje směřují kamsi do davu bloudili a snad i něco hledali. U tebe to bylo jiné už z dálky jsem tě viděl jak jdeš proti mě a já se ti díval do očí celou tu kratičkou chvilku a jak se naše pohledy srazili tak se čas na chviličku zastavil a nebo se mi zastavilo srdce. To byla pěkná číča řekl jsem si a to jsem netušil že si se otočila a nenápadně šla za mnou k parkovišti kde jsem mněl zaparkovanou svoji kraksnu. A jak odemykám přišla si ke mě a řekla ,, ahoj můžu se tě na něco zeptat'' samozřejmě o co jde ,, já dělám anketu do školy, tak bych se tě na něco zeptala, jestli můžu, bude to jen chvilka.'' No tak dobře řekl jsem a už ani nevím jak zněla ta otázka bylo to něco kolem politiky, která jde kolem mě a neměl jsem vůbec páru, o co kráčí. Jen vím, jak ses na mě dívala a byla zvědavá, co řeknu, ale mě bylo pod tou kapucou horko, tak jsem si ji sundal a přemejšlel, jak se z toho vyvlíknout a nakonec my nezbejvalo nic jinýho, než se přiznat, že televizi vůbec nesleduju a k volbám jsem přestal chodit od tý doby, co jsem hodil svůj první lístek do urny a za pár měsíců se vláda rozpadla. Nějak ji to nerozhodilo, jen se tomu zasmála a řekla ,,tak dobře už tě nebudu dál trápit jen se tě zeptám ještě na jednu otázku'' tak jo ,,neboj, tuhle budeš vědět, jaký je tvoje číslo?'' Tak tohle jsem nečekal ona o mě má zájem, to mě podrž po takovej době nic a pak najednou na parkovišti mě požádá kráska o číslo. ,, No víš já mobil nemám ukradli mi ho před 3 rokama a nějak jsem se nedokopal k tomu abych si nějakej koupil'' měl jsem strach že to vzdá ,ale ona šáhla do batohu vyndala kousek papírku a napsala tam svoje číslo, jméno a pod tím vším nakreslila srdíčko. A řekla dvě věci
,,neztratit a zavolat''

Poslal(a): Ricardo, 14.7.2007