Byl jsi tady, všechno bylo ok,nikdy jsem si neuvědomovala, co jsi pro mě byl.. Do té doby, než sis vzal život.. Byl to neuvěřitelný šok, velké boom.. Dostala jsem další ránu od osudu, tou ránou jsi byl ty.. neměl jsi to dělat, prostě NE.. Už to jsou 3 týdny, co jsem tě naposledy viděla se usmívat.. Na ten úsměv nikdy nezapomenu.. Tak, jako na každý tvůj pohyb, tvé gesto, tvůj smích, tvou chůzi, tvůj hlas, tvou strašně krásnou duši.. Stále dokola se budu sama sebe ptát, proč jsi to udělal?? Nechal jsi tady nás všechny, tvou manželku, tvou rodinu a hlavně.. Tvou malou dcerku.. Je úžásná a já v ní vidím záblesky tebe. Jsou ji jenom dva roky, ale tohle dítko je něčím vyjímečné, neustále se ptá, kde jsi, kdy přijdeš.. Jo, chybíš ji.. Tak, jako chybíš nám všem.. Každý z nás chodí, jako tělo bez duše.. Všechno je tak zvláštní.. Tak jiné.. Bez tebe je to všechno tak jiné.. Jdu na naši zahradu, otočím se k vašemu domu a pokaždé vidím, jak jsi tam stál a volal na mě, ale nikdo tam není.. Když všichni sedí na naší zahrádce, tak pokaždé tam je jedna židle prázdá, která čeká na tebe.. Asi už se nedočká.. Já taky čekám, pořád.. Když někdo zazvoní, tak letím ke dveřím, jestli to náhodou nejsi ty.. Vidím vaše auto a znovu se dívám, jestli v něm nesedíš ty.. Někdo volá mé jméno a já se otočím, jestli náhodou nevoláš ty... Ale TY už tam nikdy nebudeš. Nikdy.. Nikdy už ti nedám pusu, nikdy se tě nedotknu, nikdy s tebou už nebudu moct mluvit, nikdy už tě neuvidím, nikdy NEZAPOMENU.. Neumím se s tím smířit, že už tady nejsi, nechápu to a nevěřím tomu.. Ještě pořád ne.. Nechci tomu věřit.. Nejvíc mě mrzí to, že tě nepozná tvá dcera. Pořádně nepozná, jaký jsi byl a jak moc jsi ji miloval.. Těším se, až bude větší a já ji budu moct říct, že jsi byl ten nejúžasnější člověk, kterého jsem poznala.. Byl jsi jako můj druhý otec.. Snad budu umět dát něco z tebe té malé.. Zase mi slzy stékají po tváři a směřují přímo k srdci, od kud taky jdou.. Jdou od srdíčka a jenom pro tebe.. A vím, že nejsem jediná, kdo pro tebe pláče.. Kdybych to mohla všechno vrátit, tak bych ti řekla, jak moc tě mám ráda.. A nebo bych ti aspoň poděkovala za to všechno, co jsi pro mě udělal, co jsi mě naučil, kolik svého času jsi mi dal...DĚKUJU.. A... odpouštím ti..

Poslal(a): duckie, 8.8.2007