Dnes mám narozeniny a dnes je tomu přesně na den 8let co mi zemřel táta. Procházel jsem určitým obdobím a náladami než jsem zjistil, že jsi pěkná mrcha. Známe se přeci tak dlouho, aby si mi mohla alespoň napsat: "Všechno nejlepší příteli". Ale to ty ne, nestojím ti ani za pošahanou smsku nebo mejl. Já se k tobě choval, jak jsem nejlépe mohl a dělal jsem všechno proto, abych ti pomohl, a když jsem jednou nenapsal na Valentýna přání, tak si mi to vyčetla, že sis to o mně nemyslela, že budu takovej!! Pozvala si mě na svoje narozeniny a přes to, že jsem věděl, že tam budu celou tu dobu jen sedět na židli a popíjet šťávu, tak jsem přišel kvůli tobě. Moc dobře si věděla, že neodmítnu a těšila si se jakej dárek ti přinesu. Ty žluté růže se ti hrozně líbili a když si se fotila se svejma kamarádama s tou kytkou, tak jsem byl rád ,že jsem tě tím potěšil, i když jsem stál v rohu daleko od tebe. A pak si se na mě podívala těma svejma očima a já pochopil že už musím jít i když si to nechtěla. Tak strašně mě to ničilo, že si to ani neumíš představit. Doprovodila si mě až k autu a když jsme se objímali tak jsem ti chtěl říct "Proč mi tohle děláš? Už mě netrap a nech mě prosím jít" ale já to neřekl, proč bych taky měl, když mi na tobě záleží mnohem víc než by ve skutečnosti mělo. Mám tě pořád rád a bojím se. že tě miluji. i když nevím co to znamená. Tak už mě pusť ze svého objetí a dovol mi volně dýchat a žít s někým, kdo by mi alespoň k tomu svátku napsal: "Všechno nejlepší lásko moje."

Poslal(a): Ricardo, 11.8.2007