Když jdu ulicí, všichni se za mnou obdivně otáčejí.
Všichni... krom Tebe.

Když mluvím, všichni mi pozorně naslouchají.
Všichni... krom Tebe.

Když se usměji, všichni muži padnou na kolena.
Všichni...krom Tebe.

Každý den, slyším to od mužů, všichni mi říkají, že by šli světa kraj, jen abych byla jejich.
Všichni...krom Tebe.

Kdybych umírala, plakali by všichni.
Všichni...krom Tebe.

Dokonalost, toť nedocenitelná vlastnost, která nám dává vyniknout, mít vše.
Nedocenitelná, protože dokonalost sama dokonalá není.

Poslal(a): Atomovka, 11.8.2007