A je alej třešní z jara, alej bílá jako pára.
B jsou barvy zahrad v září i tu kytku čeká stáří.
C jsou cesty tam i zpátky, někdy dlouhý, někdy krátký.
D je domov, místo v koutě, tam kde končí všechny poutě.

E je Eva, první žena, pro hřích z ráje vyhoštěná.
F je faleš, sestra zrady, k té se raděj otoč zády.
G jsou gesta, němá slova, za která se všechno schová.
H jsou hvězdy co se třpytí, barvy nebe, luční kvítí.

Ch je chléb náš z žitných lánů, skývá chudých ,skývá pánů.
I je inkoust, barva, řádky, co se čmárá do pohádky.
J je jizva v srdci skrytá, život jizvy nepočítá.
K je kámen, nezestárne. Jenom člověk má to marné.

L je láska, slabé chrání, za peníze není k mání.
M je máma, má nás ráda, i když pláče, i když střádá.
N je nouze, přepych střídá, často po ní chodí bída.
O je omyl, to se stává, čekáš pád a přijde sláva.

P je pravda, maják v bouři, oči nikdy nezahmouří.
R je radost, malé ptáče, co si v našem žití skáče.
S je smutek, dělá vrásky, často bývá z velké lásky.
T je touha, voda živá, v každém její pramen zpívá.

U je úžas dětských očí nad tím, že se Země točí.
V je hořká vůně hlíny, každý musí mezi stíny.
Z je ZEMŘÍT a tak tedy, to je konec abecedy...

Poslal(a): kikinka.ks, 11.8.2007