Ahoj doufam, že si tyto řádky přečteš a poznáš kdo ti to píše.

Když jsme si povídali, tak se ti musim přiznat, nebyl jsem zcela upřímný. Řekl jsem ti, že tě mám rád - to jsem lhal, miluji tě. A vim to od první chvíle, co jsem se ti pořádně podival do očí a políbil tě, je to nějakej čas, ale dodnes cítím chuť tvých rtů na svých, dodnes si pamatuju tvoji vůni a hebkost tvé dlaně, když jsi mi ji vložila do mé. Pohlazení po mých krátkých vlasech a to jak jsi se smála a koukala jsi se na mně. Byl jsem šťastný, že to ani dnes neumim vyjádřit. Skončilo to tak rychle, jak to začlo a já jsem nevěděl, co mam dělat. Vrátit jsem se nechtěl, protože jsem věděl, že muj život, jakej jsem ved´ skončil, a tak jsem se začal měnit a nebylo to snadné, ale zmněnil jsem se. Dnes jsem jiný, už to neni ten kluk, kterýmu je jedno, co se bude dít zítra. Dnes přemýšlím co se bude dít dál a vim, že bez tebe to bude jako dnešní obloha - zatažená, chmurná a šedivá. Byl jsem jen kluk, co se od dětství stavěl na "šikmou plochu". Dnes jsem mladý muž a chci dělat spávný věci a z části se mi to i daří, ale bez tebe nějak čim dál víc zjišťuji, že mi to nepřinese to po čem toužim. To může jenom andělský pohlazení po tváři, jaký umíš jen ty.
Když jsem se zeptal holky, jesli si myslí, že se dá žít pro polibek tak mě políbila a řekla: "A pro co budeš žít teď?" a já se jen koukal, jak odchází a nevěděl jsem co ji mám na to říct. Dnes bych jí řek´, že než sem potkal tebe tak jsem to nevěděl, a že jeden tvuj polibek, dotek tvé dlaně, pohled do tvých zelených očí, je to, co mi dodává sílu bojovat s celým světem a říct mu, že už jsem jiný a můžu být i dobrým člověkem. A zároveň mi to bere dech a sílu ti říct, co k tobě cítím a jak moc pro mně znamenáš. Měl jsem ji hodně rád, ale tebe miluji a neni to jenom zoufalý pokus, jak si tě získat. Dnes sem ti napsal email a jestli to bylo jinak, tak se ti omlouvam, teď je to vše na tobě a jestli se mi ozveš, řekneš mi to, co ke mně cítíš, protože jsem ti to viděl na očích. A doufam, že jsem si to jenom nemyslel. Nevim jestli tyto řádky budeš někdy číst, jestli ano, tak si na mně vzpomeň, aspoň v dobrym. I když jsme spolu byli tak krátce, vděčím ti za hodně a nejsem si jist jestli ti někdy budu moct dostatečně poděkovat tak moc, jak si zasloužíš.

Vim, že to neni nic moc a je to s určitou mírou nadsázky a jen z části to vyjadřuje to, co k tobě cítím.

Poslal(a): Varlet, 23.10.2007