Je to zvláštní. Tak dlouho jsem stál na jednom místě a toužil poznávat ta nová, tolik jsem toužil pohnout se dál. Teď najednou nevím, jak zastavit a mám pocit, že ujíždím příliš rychle na to, abych mohl doopravdy žít tak, jak bych si přál. Kdysi jsem v koutě čekal, že snad jednou vyjdu ven a svět bude jiný. Teď se tím světem proháním a bojím se zastavit, protože mám strach z toho, že zjistím, že se ten svět stále nezměnil... jenom v té rychlosti vypadá jinak,... snesitelněji.

Poslal(a): Sir..., 1.11.2007