V životě je to jako když otevíráme a vstupujeme do několika dveří, které lze otevřít snadno, s potížemi a nebo uvízneme před nimi, protože se moc nesnažíme. Nikdy s jistotou nevíme co nás za těmi dveřmi čeká, můžeme si to jen domýšlet, ale jakmile jedny dveře za sebou zavřeme, těžko je pak otevřeme, ve většině případů chybí ten správný klíč. Takhle nějak si to představuji v životě, jdeme stále vpřed a nevíme co nás čeká. Někdy se ale zastavíme a žijeme stále stejně bez dobrodružství a nových zážitků, prostě to tak dál nejde a nebo se málo snažíme. Občas uděláme chyby a chceme to vrátit zpět, ale nevíme jak to změnit a nebo to prostě nezvládneme. A nakonec dojdeme k posledním dveřím za kterýma netušíme co nás čeká, k těm dveřím dojde každý z nás, je to velká neznámá, je to smrt – konec života a našeho putování, můžeme se jen dohadovat co nastane když do těch dveří vstoupíme a ony se za námi navždy zamknou…

Poslal(a): alča, 11.1.2008