Píšeš mi jako by se nic nestalo.Zapoměl si snad už?Já rozhodně ne.Pokaždé když mi napíšeš vzpomenu si.Vzpomenu si na ta zklamání,kterými jsem si prošla poměrně nedávno.Nemůžu na to zapomenout.Nejde to,ikdyž bych si to přála a začala to všechno úplně od začátku.Mělo by ale vůbec co začínat?Možná.Pořád mi na tobě záleží, ale jak mám vědět, že mi pořád jenom nelžeš?Někdy mi příjde to, co mi píšeš divné, ale na druhou stranu si zase říkám proč by sis to všechno vymýšlel?Pro pobavení?Nevim a asi nikdy nezjistim.Raději to ani vědět nechci.Bylo by to jenom další zklamání a to nechci.Pořád mi píšeš jak mě máš rád a že si rád že mě znáš, tak ale proč si mi to všechno dělal?Proč si mi způsoboval tolik zklamání?Proč?Mohla bych se ptát na tolik otázek, ale vím že by to bylo zbytečné, protože ty by si mi nebyl schopný odpovědět.Posílal by si mi jen samé smutné smajlíky a psal jak tě to mrzí.Pravda?Lež?Už ani nevim a popravdě je mi to celkem i jedno.Nechci se pořád vracet k minulosti, ale okolnosti mě k tomu pořád nutí.Bohužel.Chci už konečně udělat tlustou čáru za minulostí.Proč mi to pořád nejde?Co dělám špatně?Nemám už sílu pořád všechno řešit a nakonec stejně zbytečně.Chci změnu.Chci být jiná.Chtěla bych si svůj život užívat, tak proč to nedokážu?:(Proč se neumim radovat ze života jako někteří?Možná nemám ten správný důvod.Prostě to nedokážu i když bych tak strašně chtěla.Asi nechci dostatečně moc.Snad si někdy budu jen tak užívat,budu konečně od srdce šťastná...Snad.

Poslal(a): eM.Ka, 3.3.2008