Poslední dobou jsem začala hodně přemýšlet o tom,jaké jsou mé hodnoty,co je pro mě v životě nejdůležitější ..a taky přemýšlet nad svou minulostí,ale i přítomností.Pokud jde o minulost,každý z nás si prožije hezké chvilky,ale i okamžiky na které by chtěl zapomenout.Na ty špatné věci bychom měli zapomenout,nebo se z nich alespoň poučit,abychom neopakovali stejné chyby a nebyli znovu nešťastní.Když si vzpomenu ale na ty hezké chvilky,vzpomenu si taky na své kamarády,s kterými jsem je prožívala a díky kterým jsem ještě na tomhle světě.Někdy jsem si řekla,že bych tady ani nemusela být..že tady ani být nechci..ale když jsem si uvědomila že existují i lidi,co mě mají rádi a které by mrzelo o mě přijít..dalo mi to sílu čelit všemu kolem mě.Tohle všechno co tu ted píšu,se týká hlavně jednoho človíčka,díky kterému jsem si hodně věcí uvědomila.Někoho,kdo mě toho hodně naučil,mého andílka s kterým jsem toho hodně zažila a ještě zažít chci..někoho,kdo má tak neuvěřitelně krásnou duši,že nejde se nad tím nepozastavit.Dává mi tolik síly a energie,že bych dala cokoli,abych jí mohla dopřát to,po čem nejvíc touží.Nemůžu jí ale dát lásku člověka,kterého miluje..můžu jen doufat v to,že on si uvědomí,že přichází o to nejlepší co ho mohlo v životě potkat.Nemůžu jí darovat zdraví,můžu jí ale dopřát pocit bezpečí a jistotu toho,že kdyby se stalo cokoli,podržím jí a budu stát při ní.Doufám a věřím v to,že ona ví jak moc pro mě znamená.Že kdykoli jsme se na něčem neshodli,bylo to většinou kvůli jinému člověku..což mě vždycky hodně mrzelo.Svůj život jsem začala pořádně žít,až když jsem jí poznala,předtím jsem jenom přežívala.Spolu jsme prožívali chvíle štěstí,i chvíle smutku.Když jedna z nás potřebovala pomoc,byla tu pro ní ta druhá.Pokud jsem jí někdy zklamala,ten okamžik bych chtěla vrátit a napravit chybu co jsem udělala.Pokud jsem jí někdy pomohla,tu chvíli bych vrátit nechtěla,ale chtěla bych jí zažívat pořád.Ze všech kamarádů co mám a které mám taky moc ráda,nikdo se nevyrovná člověku,o kterém tady píši.Mám v ní důvěru,oporu,lásku,štěstí,všechno co je pro mě v životě důležité.Ten človíček tady chodí,píše krásné příspěvky,které jsou od srdce.
Na závěr chci říct:Lucinko,to že jsem tě poznala,je jedna z nejlepších věcí co mě mohly kdy potkat.To,že díky tobě jsem poznala hodnotu přátelství,to je zase jedna z nejdůležitějších věcí,co mě mohly potkat…a to,že tady pro tebe vždy budu a že tě mám nehorááázně mooooc moooc ráda a že budeš zabírat hoodně místa v mém srdíčku,to je něco co už ber jako samozřejmost..stejně jako to,že už se mě niiiikdy nezbavíš:-)

Poslal(a): Mauketka, 24.3.2008