Je ráno..jako každé jiné..konec týdne ..objevují se paprsky slunce které pronikají do okna..do okna pokoje dívky,která cítí že slunce jí dává najevo aby vyšla z postele a prožila další den..i když se jí nechce..musí..má povinnosti a třeba doufá že se dnes staně něco hezkého..
Den pomalu utíká..zažívá různé situace..potkává různé lidi..některé které chce..některé,které by vidět nechtěla.Když už je den pomalu u konce...je večer..konečně večer,zítra si může pospat jak dlouho chce..do školy nemusí..ale dnešek není u konce..může se ještě přece něco stát..začne se bavit..užívat si skvělou atmosféru mezi kamarády..kežby ted ale přišel nijaký hlas který ji řekne..běž domů!přestan se vším co ted děláš!..ne..nic takového nepřišlo..bohužel..nakonec se něco stane..není to ale hezké..moc si to neuvědomuje,ale přece jen se to děje..najednou nepoznává okolní svět a je duchem nepřítomna..pak už jenom tma...po dlouhé době..objeví se znovu ty paprsky..to co jí vzbudilo předchozí den..ale dneska..je všechno tak jiné..už se nedá vrátit to co se stalo..nemělo se to stát..chce to vrátit a nechce už vstát..chce znovu usnout..vrátit čas..nebo raději už se neprobudit...jsou to jen touhy..ale skutečnost pořád zůstává..udělala chybu..poučila se?..ne nepoučila..možná už si začala dávat pozor..ale zůstane to v ní..něco s čím už se bude probouzet každé ráno a něco čeho už bude litovat do konce svého života..

Poslal(a): Mauketka, 26.3.2008